Vista Plus
EncyklopedieStavební fyzika oken

Rosný bod okna: kdy a kde se na okně sráží voda

Norbert Doboš7 minut čtení

Takzvaný rosný bod okna je ve skutečnosti rosný bod vzduchu v místnosti, tedy teplota, pod kterou se z něj začne srážet voda. Článek vysvětluje, proč se okno rosí nejdřív u spodní hrany skla, kde všude se na okně voda sráží a co rosení prozrazuje.

Co je rosný bod a kondenzace

Rosný bod je teplota, na kterou musí vzduch vychladnout, aby se z něj začala srážet voda. Pojem rosný bod okna proto ve skutečnosti patří vzduchu v místnosti. Okno se orosí tam, kde je jeho povrch chladnější než rosný bod tohoto vzduchu.

Srážení vodní páry na chladném povrchu se odborně říká kondenzace, na okně lidově rosení. Sražené vodě se říká kondenzát. Podle výrobce okenních profilů VEKA je rosení oken ve své podstatě povrchová kondenzace vlhkosti z místnosti. Vzniká, když se sejde vysoká vlhkost vzduchu s nízkou teplotou povrchu.

Kolik vodní páry vzduch udrží

Vzduch vždy obsahuje vodní páru, tedy vodu v plynném stavu, kterou okem nevidíte. Kolik páry vzduch udrží, záleží na jeho teplotě. Vzduch o 20 °C pojme nejvýš asi 17,3 g vodní páry v metru krychlovém, vzduch o 10 °C jen asi 9,4 g.

Relativní vlhkost udává, kolik procent z tohoto maxima vzduch právě obsahuje. Jaké hodnoty jsou v bytě vhodné, vysvětluje článek o ideální vlhkosti v bytě.

Když vzduch se stejným množstvím páry vychladne, jeho relativní vlhkost stoupne. Vzduch o 20 °C a 50 % má po ochlazení na 10 °C relativní vlhkost asi 90 %, ačkoli páry v něm nepřibylo. Při dalším ochlazení dosáhne 100 % a víc páry neudrží. Tato teplota je rosný bod a přebytečná pára se při ní začne srážet na vodu.

U okna se děje totéž: vzduch v místnosti se u studeného skla ochladí, jeho relativní vlhkost roste a pod rosným bodem pára na skle kondenzuje.

Tabulka rosných bodů

Tabulka ukazuje, pod jakou teplotu musí povrch okna vychladnout, aby se na něm při dané teplotě a vlhkosti vzduchu v místnosti začala srážet voda.

Relativní vlhkost v místnostiRosný bod při 20 °CRosný bod při 25 °C
40 %6,0 °C11 °C
50 %9,3 °C14 °C
60 %12,0 °C17 °C
70 %14,4 °C19 °C
80 %16,5 °C21 °C

Hodnoty pocházejí z tabulek na odborném portálu TZB-info, pro 25 °C jsou zaokrouhlené na celé stupně. Mezi řádky se rosný bod mění plynule: vzduch o 20 °C má při 45 % rosný bod 7,7 °C a při 55 % 10,7 °C.

Podobné příklady uvádějí výrobci. Podle VEKA se v pokoji vytopeném na 19 °C s relativní vlhkostí 55 % objeví voda na místech chladnějších než asi 9,8 °C. Podle výrobce oken VELUX se při 21 °C a 60 % srazí vlhkost na skle, které vychladne pod 13 °C.

Z tabulky plyne jednoduché pravidlo: čím vlhčí vzduch, tím teplejší povrch stačí ke kondenzaci. Při 20 °C a 70 % se okno orosí, jakmile jeho povrch vychladne pod 14,4 °C, při 40 % až pod 6 °C.

Proč se okno rosí nejdřív u spodní hrany skla

Okna bývají nejchladnějším povrchem v místnosti, a proto se kondenzace obvykle objeví nejdřív na nich. Ani okno ale nemá všude stejnou teplotu. Nejchladnější je okraj izolačního skla, tedy dvojskla nebo trojskla s mezerou mezi tabulemi.

Řez spodní částí okna: nejchladnější je spodní okraj izolačního skla
Nejchladnějším místem okna bývá spodní okraj izolačního skla

Okraj skla ochlazuje distanční rámeček, lišta po obvodu izolačního skla, která drží tabule od sebe. Podle Romana Jiráka z ČVUT prochází okrajem skla výrazně víc tepla než středem. Když okraj vychladne pod rosný bod, vzniká tam kondenzát. Nejchladnější bývá roh izolačního skla, kde se vliv okraje sčítá ze dvou stran.

Teplotu okraje zvýší hlubší zasazení skla do profilu okna nebo teplý distanční rámeček z materiálu, který vede teplo hůř než hliník. Podle karty programu Nová zelená úsporám takový rámeček kondenzát na okraji skla omezuje a dvojskla se zevnitř rosí častěji než trojskla. Rozdíl mezi hliníkovým a teplým rámečkem popisuje článek Distanční rámeček: hliníkový vs. teplý.

Proč se voda sráží hlavně dole, vysvětluje VELUX prouděním plynu uvnitř izolačního skla. Plyn v mezeře stoupá podél teplejší vnitřní tabule a podél studené vnější tabule se ochlazuje a klesá ke spodnímu okraji. Spodní okraj skla má podle německého stavebního portálu BauNetz Wissen v dobře zatepleném domě nejnižší povrchovou teplotu ze všech obvodových konstrukcí, tedy stěn, střechy i oken. Při vysoké vlhkosti se proto voda sráží nejdřív tam.

Střešní okna se podle VELUX ochlazují víc než svislá, a rosí se proto dřív.

Rosit se mohou i kouty okenního otvoru vedle rámu, pevné části okna osazené ve zdi. Po stranách jde o ostění, nahoře o nadpraží. Bývají to tepelné mosty, místa, kudy uniká víc tepla než okolní stěnou, a jsou proto chladnější.

Kde všude se na okně sráží voda

Kondenzace se neobjevuje jen na vnitřní straně skla. Podle místa se liší, co znamená:

  • Vnitřní strana skla, hlavně dole. Rosí se typicky nad ránem, kdy venku výrazně klesne teplota a sklo vychladne. Podle VEKA to nutně neznamená nekvalitní okna, příčinou bývá nejčastěji příliš vysoká vlhkost v bytě. Jak takové rosení omezit a kdy jde o vadu, rozebírá článek Proč se okna rosí zevnitř a kdy je to normální.
  • Venkovní strana skla. Rosí se za chladného rána, když se vzduch ohřátý prvním sluncem setká se sklem, které má ještě teplotu noci. U dobře izolujících oken je to normální: podle VEKA to dokazuje, že se vnější tabule od místnosti neohřívá. Kdy se okna rosí zvenku a jak dlouho to trvá, popisuje článek Okna se rosí zvenku: proč to není vada.
  • Mezi skly izolačního skla. Tady jde o vadu: vlhkost pronikla do uzavřené mezery mezi tabulemi. Výrobce VELUX takovou kondenzaci řadí k vadám výrobku, které vznikají hlavně při výrobě, manipulaci, přepravě nebo montáži, a obvykle ji řeší výměnou zasklení.
  • Spára mezi křídlem a rámem. Voda nebo námraza ve spáře, kterou uvidíte po otevření křídla, pohyblivé části okna. Srazí se tam, kde nedoléhá těsnění, pryžový pásek po obvodu, a ukazuje i na vysokou vlhkost v bytě.
  • Uvnitř připojovací spáry. Připojovací spára je mezera mezi rámem a zdí vyplněná izolací. Když se do ní dostane vodní pára z místnosti, na studeném místě kondenzuje, a proto spáru zevnitř uzavírá parotěsná páska.

Kondenzát z vnitřní strany skla stéká dolů a může skončit na vnitřním parapetu. Voda na parapetu proto nemusí znamenat, že okno zatéká.

Co rosení prozrazuje: vlhkost, studený povrch, nebo vadu

Rosení vždy prozrazuje dvě věci: vlhký vzduch a studený povrch. Kde hledat příčinu, napoví místo a okolnosti.

Podle soudního znalce Petra Kapičky z podcastu TZB-info vzniká rosení nejčastěji na rozhraní izolačního skla a rámu, což je do jisté míry vlastnost výrobku. Když ale voda u spodní hrany skla kondenzuje v zimě soustavně, je podle BauNetz Wissen příčinou vysoká vlhkost a nesprávné větrání. Taková kondenzace postupně poškozuje spodní část rámu.

Rosení může prozradit i vadu. Chybnou montáž prozradí podle podcastu TZB-info nejčastěji kondenzace na ostění.

Plíseň hrozí ještě dřív než kapky: stačí jí, když má vzduch u chladného povrchu dlouhodobě relativní vlhkost nad 80 %. Jak se riziko plísně u okna posuzuje, vysvětluje článek Tepelný most kolem okna.

Přítlak, tedy jak pevně zavřené křídlo doléhá na rám a těsnění, rosení skla nevyřeší, souvisí jen s vodou ve spáře. Kdy přítlak upravit a kdy okno nechat být, popisuje článek Seřízení oken na zimu.

Proti rosení na skle pomáhá hlavně nižší vlhkost v bytě, tedy větrání a omezení zdrojů vlhkosti. Jak správně větrat, popisuje článek Jak správně větrat s plastovými okny.

Kdy volat odborníka, shrnuje stránka Servis oken. Další pojmy z oboru vysvětluje slovník pojmů o oknech a dveřích.

Související hesla

Zdroje

Nejste si jistí, v jakém stavu jsou vaše okna?

Přijedeme na bezplatnou a nezávaznou obhlídku, okna zkontrolujeme i termokamerou a poradíme, co s nimi.

Norbert Doboš, jednatel Vista Plus s.r.o.

Autor článku

Norbert Doboš

jednatel Vista Plus s.r.o.

Specialista na okna s 8 lety zkušeností v oboru. Dohlížel na opravy a servis ve stovkách domácností i firem. Dříve působil ve velkých společnostech, před lety pak založil Vista Plus. S cílem dodávat zákazníkům co nejkvalitnější službu a s důrazem na vstřícnost, transparentnost a vaši spokojenost. Vždy rád pomůže.

Další články v kapitole Stavební fyzika oken

Zobrazit všechny články kapitoly